Monday, 13 November 2017

Klášter sv. Anežky - klenot raně gotické architektury/ St. Agnes convent - hidden gem of early gothic architecture


Dvojklášter sv. Anežky (ženský klášter klarisek a mužský klášter minoritů) oplývá zvláštním kouzlem impozantní středověké architektury 13. století. Je jedním z mála svého druhu, který se dochoval v Čechách a zároveň místem, kde sv. Anežka prožila téměř půl století.
Je zde pochován její bratr Václav I. a jeho manželka Kunhuta Štaufská.
Díky opravě, která skončila v loňském roce, se poprvé otevřely všechny zachovalé části středověkého kláštera veřejnosti.
Jsou to kromě interiérů kláštera a kostelů klarisek, také stavební základy kláštera menších bratří, odhalené během archeologických prací v 50. letech minulého století.
Ze stejného průzkumu jsou i kamenné artefakty v klášterním lapidáriu.
Revitalizace areálu (včetně zahrad ) byla možná díky podpoře Grantu EHP z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
Pohled na Svatyni Salvátora a oratoř sv. Anežky od severu. The view of   the Church of the Holy Saviour and St. Agnes Oratory from the north.

Double convent /monastery of st.Agnes has a special charm , offering to its visitors lofty medieval architecture of 13th century and a calm refuge in the middle of the city.
It is one of a few of the kind preserved in Bohemia as well as a place where st. Agnes lived for almost half a century and where her brother, king Wenceslas I with his wife Kunigunda are buried.
All the preserved parts of the medieval double convent are now accessible for the first time thanks to the revitalization finished last year.
This includes aside from the interior of the Poor Clare convent and the churches, also the remnants of the monastery of Friars Minor rediscovered during the archaelogical surveys in the 1950s.
For the first time the convent's lapidarium presents part of the preserved wealth of artefacts discovered during the same archaelogical work.
The newly landscaped gardens and interiors are opened to the public thanks to a grant from the EHP Financial Mechanism and the Norwegian Grants.

Výstava je doplněna systémem panelů, které pomohou návštěvníkům s orientací a také poskytují množství cenných informací o historii a funkci celého areálu.
Exhibitions are complemented with a system of info-panels and maps that help visitors with orientation and provide valuable info about the history and importance of the whole complex.







Vydejme se tedy na prohlídku kláštera. Máme na výběr 4 vchody. Vlastně 5, protože se dá někdy vejít i číslem 20 , kde byl původní vchod do kláštera a dnes je zde vrátnice.

Let's set on a tour of the convent. There are 4 entrances. In fact 5, because it is also possible to enter through the number 20 - where the original entrance of the convent used to be and now it is the staff's  gatehouse.



Vejděme od řeky severní bránou, z ulice Na Františku, kde nás vítá sv. Anežka. Její socha je barokní z roku 1703 (od Jana Františka Beckovského). Má na sobě řádový hábit, na hlavě korunu věčné slávy, v levé ruce bibli s korunou princezny. V druhé ruce měla původně berlu, nyní drží kříž.

We are entering through the northern entrance from Na Františku street, where we are received by st. Agnes. Her baroque statue dates back to 1703 (author - Jan František Beckovský).She is wearing the order's habit with a cingulum, the crown of eternal glory and her left hand holds the Bible with a princely crown. Her right hand originally held the abbess' staff, now the cross.

Západní průčelí, vzadu studna a otopné zařízení. V popředí Tanečníci  (2007) od Michala Gabriela. The western facade, in the back right corner the well and heating facility. The bronze statues are Dancers (2007) by Michal Gabriel.


Pokud se vydáte nalevo uvidíte nádherné opukovo - zděné západní průčelí kláštera. Uvnitř se skrývá v přízemí pracovna sester a v horním patře byl dormitář.

If you start walking to the left, you will see a beautiful marlstone - brick  western facade of the convent. Ground floor used to be the sister's workshop and upper floor was the dormitory.




Roubená studna. Timbered well.

Zvláštní pozornost si zaslouží roubená studna, objevená v roce 1967. Patří k nejstarším v celém klášteře. Má půdorys 170 x 170cm a stěny tvoří dubové trámy, někde až 330 cm hluboké.
Of special notice is the timbered well, discovered in 1967. It is one of the oldest in the convent. Its size is 170 x 170 cm. The walls are made of oak beams that reach 330 cm deep.
Otopné zařízení. Heating unit.

Hned vedle této studny, našla v roce 1965 Květa Reichertová otopné zařízení, později upravené na pec.Mělo rozměr 200 x 150 cm a bylo vyzděno z cihel. Teplý vzduch byl rozváděn velkými kruhovými průduchy. Ohřívárna byla přístupná z pracovny. Podobné zařízení bylo také před Anežčinou oratoří.
Right next to the well was found (1965) a heating unit (calefactory) , later adapted as an oven. The unit (200 x 150cm) was made of bricks. Large circular air channels conducted the hot air further into the interior. The calefactory was accessible from the workshop.A similar heating unit has been found east of Agnes' oratory.


Napravo po vstupu severní branou je překvapivě také zeď (úplně nejzápadnější, patří k nejstarším v klášteře).  U té můžete vidět  trpasličí domek. Není pro děti na hraní, nýbrž je to umění.
 If you walk to the right from the gate , you will see also a wall (one of the oldest,  located on the most western side of the convent). At it is a "dwarf" house.  Not for children but a serious piece of art.




Teď jsme popošli ke gotickému domu ( na mapě číslo 21). Byla to vrátnice a obývala jí sestra vrátná. Brána byla podle předpisů zabezpečena veřejemi se železnými zástrčkami, závorami a klíči a byla neustále střežena zvlášť vybranou sestrou vrátnou. Víme také, že vrátná obsluhovala otáčivé kolo - rotu, jímž se sestrám do kláštera dopravovaly potřebné potraviny. Převážně mnichy z vedlejšího kláštera Františkánů.
Now we are standing in front of the Gatehouse (no. 21). It was inhabited by the gatekeeper. In accordance with the rules of the convent , the gate was secured with a door-frame containing metal bolts, latches and keys, and permanently guarded by a sister carefully chosen to be the gatekeeper.
She also operated the rotary wheel through which groceries were transported to the convent. Usually supllied by the Friars Minor from the next door monastery.




Studna s dílem zvaným Amorfoid od Stefana Milkova v pozadí. Well and a piece of art called Amorphoid by Stefan Milkov.

Pohled skrz Amorfoid na vnější zeď kuchyně. View through the Amorphoid at the kitchen wall..

Nyní se vydáme doleva a vstoupíme dovnitř, tam kde je vchod do obchodu. Opět pokračujeme vlevo do černé kuchyně (na mapě číslo 4) přes západní křídlo křížové chodby. Tady se nachází hezký model kláštera. Ve stropě se dochoval dymník a na stěně je promítán text s legendou o zázračné záchraně sestry Domky z ohně. Poloha kuchyně byla výhodná - blízko studen a vrátnice, kudy se dopravovaly potraviny.



Dymník. Smoke hood.





Let's go left inside the shop. Then again left and through the cloister to the kitchen (4). There is an impresive model of the convent. In the ceiling there is the original smoke hood. The text displayed on the wall - sister Domka fell in the fire, but thanks to Agnes escaped unharmed.
The unusual position  of the kitchen was likely because of the location of the wells and gatehouse just outside, and the monastery of the Friars Minor - convent food suppliers.

Pokračujeme do další místnosti. Do refektáře (5). Zde je na západní stěně nástěnná malba z konce 16. století zobrazující svaté Anežku, Dominika, Františka. Dále Ježíše a Pannu Marii. Malby jsou z doby kdy klášter obývali Dominikáni, kteří sem přesídlili po zabrání jejich původního kláštera u Karlova mostu Jezuity. (Dnes Klementinum).

We can proceed to the next room. It is a refectory (5). At the end of the 16th century this majestic space was adorned with wall paintings depicting saints (Agnes, Dominic, Francis), Jesus and the Virgin Mary. They originated in the period the Dominicans were settled here between 1556 - 1626.


Refektář, nyní lapidarium. Nalevo na zdi Panna Maria a  sv.Anežka ?, napravo sv. Dominik, Ježíš a sv. František (1570). Refectory , now the lapidarium exhibition. Wall paintings - on the left the Virgin Mary and st. Agnes ?, on the right Jesus between st. Dominik and st. Francis (1570).
Refektář nabízí nádhernou expozici lapidária. Jeho fond se utvářel během více než sta let. Sbírka čítá několik set předmětů. Jsou to převážně díla rané gotiky.

There is an exceptional exibition of the lapidarium in the dominican refectory.
It was created over the course of about 100 years. It contains several hundred items. Largely fragments from the 13th century.

Část klenebního žebra z jižní boční lodi kostela sv. Františka.  A vault rib from the church of st. Francis. 

Ostění zdobené vlysem opakujících se palmetových lístků , pravděpodobně z kaple P. Marie (1245), A marlstone jamb lined with a palmette-leaf pattern, most likely from the chapel of Our Lady ( 1245)

Fragment hlavice s lipovými listy. Fragment of a capital with lime-tree leaves.

Výtvarná dílna, Kopie gotického obrazu Karla Velikého z kaple sv. Kříže z Karlštejna.. Originál mistr Theodorik. Art Workshop. Copy of the gothic painting  of Charlemagne ( by Theodorik). Original from Karlstejn castle - chapel of the Holyrood. 

Další pojled do umělecké dílny. Another view of the workshop for children.

Po projití výtvarné dílny pokračujeme přes ambit do místnosti č. 6. Zde se nachází refektář a pracovna sester. Tvoří prostorový střed celého konventu. Nejpůsobivějším prvkem je nízký sloup bez hlavice.
Obě části místnosti mají různá okna . V jižní části půlkruhová , v severní pravoúhlá. V pracovně se sestry zabývaly ručními pracemi. Tkaly a vyšívaly, Přepisovaly knihy a snad i pořizovaly iluminace. V této místnosti zřejmě stával trůn sv. Anežky.
 After the art workshop we continue our tour to the ambit and then to the room No. 6.  It forms the spatial center of the whole convent. Its northern part initially served as the refectory and the southern part as the worshop. The most impressive element is the central rounded pier without the capital.
The nuns used it as a place for handicrafts, weaving, embroidery, copying books and perhaps also making illustrations.
It can be assumed  that Agnes' throne (sedes) used to stand in this hall.


Refektář a pracovna sester. Refectory and the Nun's Workshop.


Další místností je kapitulní síň (9) Byla jednou z nejdůležitějších prostor kláštera. V ní se sestry (asi 12) scházely nejméně jednou týdně a řešily otázky týkající se kláštera a kázně.
Prostor má rozměr 9 x 9 m a je přístupný od západu. Uplatňuje se zde symbolika čísla 3 - jako symbolu jednoty, dokonalosti a Nejsvětější trojice.
Podél severní strany síně stoupá hlavní schodiště do dormitáře.
Kapitulní síň. Chapter hall.

Next room is the Chapter hall (9).  It was here where the sister and abbess would meet at least once a week to discuss the matters of the convent and discipline.
Three is a symbolic number here. Symbolizes unity, perfection and the Holy Trinity. It influenced both the dimension of the hall ( 9 x 9 m)and the number of windows.
The small service room under the staircase is accessible from the chapter hall through a small portal. This space probably served the needs of st. Agnes. It may have been here she composed the emphatic speeches mentioned in her legend.

Text před vchodem do kostelů. Text speaking about Agnes' origin at the entrance to the convent churches.
(Born in Prague in 1211 to king Ottokar  I and his second wife Constance. On her father's side she belonged to the old  Czech Premyslid dynasty. From her mother's side were her grandparents the Hungarian king Bella (Arpad) III and the Antioch princess Agnes the Chatillon)


Otec Anežky byl Přemysl Otakar I. Agnes' father was Ottokar I.
Její matka byla Konstancie Uherská z rodu Arpádovců. Dcera Bely III. Her mother was Constance of Hungary. Daughter of Bela III.


Pohled z kaple Pany Marie do svatyně Salvátora. Napravo ve výklenku prázdný hrob sv. Anežky. The view form the chapel of Our Lady to the Church of the Holy Saviour. On the right in the niche - empty grave of st. Agnes.
A nyní už vcházíme do nejposvátnějších prostor kláštera, do kostelů a svatyně Salvátora.
První je kaple Panny Marie (10), do které vstupujeme z ambitu chodbou. Přiléhá k severní stěně presbytáře kostela sv. Františka.
Kaple sloužila k benedikci abatyše, zasvěcení sester a k dalším účelům, pro které mohl kněz vstoupit do klauzury.
V ose kaple je pohřbena druhá manželka Václava I, Kunhuta Štaufská, která zemřela v roce 1248. Její hrob byl objeven až 1941 Ivanem Borkovským.
Napravo je výklenek (nika) s hrobem sv. Anežky. Místo nebylo vybráno náhodně. Nachází se naproti vchodu do soukromé Anežčiny oratoře.
Podobný typ hrobky byl oblíben i ve Francii např. na dvoře krále Ludvíka IX. Anežka zemřela v březnu 1282.  Nika byla pravděpodobně vyzdobena malbou znázorňující její nanebevzetí. Když byl hrob v roce 1941 otevřen, byl prázdný. Z Anežšiny legendy víme, že hrob byl často zaplavován a tak sestry ostatky vyjmuly a přesunuly na neznámé místo. Od dob husitských válek není jejich poloha známá.

And now we are entering the chapel of Our Lady (10) through the corridor . It is attached on the left side to the presbytery of the church of st. Francis.
The chapel was used for the abbesses benediction  and  the consecration of new sisters.
The tomb in the middle contains the remains of Kunigunde of Swabia , the wife of king Wenceslas I (died 1248). The grave was discovered in 1941 by Ivan Borkovský.
On the right side there is a niche with the original grave of St. Agnes. The location was chosen intentionally - oposite the private oratory of st. Agnes.
Such funeral niches were particularly popular in France at the royal court of king Louis IX.
The niche was probably painted with the image of Agnes' soul entering heaven. When the tomb was open in 1941, the archaeologist found it empty.
Agnes' legends mentions that her grave was often flooded and so the sisters placed her remains to a new wooden casket. But since the 15th century her relics are missing.¨

Pohřební nika sv. Anežky. Funeral niche of st. Agnes.


A nyní vstupujeme do svatyně Salvátora  (15), která představuje vrcholnou stavbu celého kláštera. Byla už od počátku zamýšlena jako pohřebiště Přemyslovců.
Byla založena den po korunovaci krále Přemysla Otakara II. 26. prosince 1261. Typologicky i slohově byla ovlivněna palácovou kaplí francouzského krále Ludvíka IX. Závěr chóru uskutečnil mistr znalý francouzské klasické gotiky, zatímco podélnou část realizovala domácí huť ovlivněná architekturou cisterciáků.
Prostor ovládá geometrický řád založený na zlatém řezu. Vstupní gotický oblouk se nazývá brána harmonie a je zdoben na patách oblouku na pravé straně pěti hlavami českých králů a na levé straně pěti královnami.
Na levé hlavici sloupu u oltáře je podobizna sv. Anežky v kontemplaci mezi liliemi.


 Závěr Svatyně Salvátora. The apse of the Church of the Holy Saviour.
The Church of the Holy Saviour (15) represented the peak of the convent's construction and its size and artistic quality far surpassed the existing buildings. It was founded one day after the coronation of the Czech king Ottokar II , on December 26, 1261. The construction was influenced by the palace chapel of King Louis IX in Paris. A master builder familiar with the architecture of the French court was commissioned to design the structure and build the apse.The elongated part of the chancel is the work of a local lodge.
The geometrical order that governs the space is based on the golden section. The entrance gothic arch is called the gate of harmony.
The top features friezes with crowned heads of five kings and queens.

Podoba sv. Anežky České (nalevo) a Anežky Římské. The likeness of St. Agnes of Bohemia (on the left) and St. Agnes of Rome.
On the left side capital of the transverse rib in the apse is the likeness of st. Agnes. She is depicted in contemplation among the lilies.

Brána harmonie. Hlavy králů a královen jsou vidět v horní části oblouku.The gate of harmony . The kings' and queens' heads can be seen in the top part of the arch.




Hlavy pěti králů. Na jižní straně. The heads of five Czech kings -  Vratislava II.,Vladislava II.,Přemysla Otakara I.,Václava I. a Přemysla Otakara II. (on the southern side).

Hlavy pěti královen. Five queens - Svatava, Juditha, Konstance, Kunhuta Švábská a Kunhuta  Uherská.
Klášter na Františku je jedním z nejvýznamnějších pohřebišť Přemyslovců. V jeho zdech spočinuly tři generace členů královské rodiny.
Jako první si klášterní kostel sv. Františka za místo posledního odpočinku zvolil Anežčin bratr  král Václav I. (zemřel 1253). Již před ním tu v kapli Panny Marie spočinula jeho manželka královna Kunhuta Štaufská. (zemřela 1248).

V tradici pokračoval Přemysl Otakar II. Spolu s Anežkou vystavěli Svatyni Spasitele, která se stala pohřebištěm královské rodiny. Jako první byla v pohřebišti uložena Přemyslova nejmladší dcera Markéta, která zemřela jako nemluvně roku 1277. Dále zde byla pohřbena její matka královna Kunhuta Uherská (1285). Její pohřeb dodnes dokládá velký opukový náhrobek s královninou rytou podobiznou. Dále je zde také Přemyslova dcera Anežka  (manželka Rudolfa Habsburského - zemřela 1296). A také nejmladší dcera Václava II- Guta II ( 1297).

Na Františku convent is one of the most important necropolis of the Premyslid royal dynasty - three generations found their final resting place here.
The first king to be buried in the convent church of st. Francis was Agnes' brother , Wenceslas I (died 1253). Before him , his wife Kunigunde of Swabia (1248) and their unknown daughter  (before 1248) found their final resting place in the chapel of Our Lady.
King Ottokar II continued and developed the tradition. Together with Agnes, he built the Church of the Holy Saviour which became the necropolis of the royal family.
The first to be buried in this church was Ottokar's youngest daughter  Margaret, who died as an infant in 1277. Later, Queen Kunigunda of Hungary was buried in the crypt prepared for Ottokar II. Her large marlstone tomb slab has been preserved in the church.
Ottokar's daughter Agnes (wife of Rudolf of Habsburg (1296) is also buried in the royal necropolis.
As well as the youngest daughter of King Wenceslas II, Judith II (1297).

Náhrobek Kunhuty Uherské. Tomb slab of Kunigunda of Hungary.
Opuková hlavice s listy černobýlu (1261). Marlstone capital with mugwort leaves (after 1261).

Hlavice má mimořádnou uměleckou i dokumentární hodnotu. Byla ukryta přes 700let ve zdivu svatyně jako posvátný kámen (lapides vives). Byla určena do závěru polygonu.
Černobýl je mocná léčivá bylina, která zahání ďábla a působí proti uštknutí.

This marlstone capital has exceptional artistic and documentary value.  For more than 700 years it was preserved intact in the masonry of the church like a sacred stone (lapis vivus). It was meant for the polygonal apse.
Mugwort is a powerful herb to repel the devil and help prevent snake bite.



Presbytář kostela sv. Františka. Chancel of the Church of St. Francis.

Přes kapli Pany Marie se nyní vydáme do presbytáře kostela sv. Františka (12), který se nachází v mužské části kláštera. Stejně tak i samotný kostel sv. Františka. Byl postaven mezi roky 1238 a 1245 na východ od již existujícího kostela sv. Františka (dva oddělené prostory). Žebrová klenba v apsidě je  zdobena uprostřed křížení vinnými listy. Svorník v západní části má podobu Urobora, mýtického hada požírajícího svůj ocas. Symbolizuje nekonečno, opakující se cyklus zrození a smrti a mystické spojení s Bohem.

Uroboros

Dnes již neexistující vřetenovité schodiště bylo objeveno v severozápadním rohu a vedlo na Anežčinu galerii, která bývala v horní části západní stěny. Sestry směly na uzavřenou dřevěnou tribunu kostela sv. Františka.
Umístění hlavního oltáře v presbytáři bylo neobvyklé, protože nebylo na východě, ale před jižní zdí. Byl orientován na sever, tak aby na něj bylo vidět z galerie. Sv. Anežka obdržela povolení v roce 1237 od papeže Řehoře IX. nejen poslouchat , ale i vidět celebrujícího kněze.
V kostele sv. Františka byl roku 1249 korunován bratr sv. Anežky Václav I. O čtyři roky později byl pochován v presbytáři stejného kostela. Jeho hrob se nachází na nejčestnějším místě uprostřed. Profesor Emanuel Vlček provedl antropologickou analýzu kostry v roce 1983 a potvrdil, že se skutečně jedná o Václava I. Jednou z indicií bylo jasně viditelné poranění v oční jamce. Král Václav I. měl přezdívku "Jednooký".


Presbytář - pohled na západ. Hrob krále Václava I. uprostřed. Chancel - western view. King Wenceslas'  grave in the middle.

We continue now to the chancel of the Church of St. Francis (12), which is located in the male part of the monastery. It was built between 1238 and 1245 east of already existing Church of st. Francis (two separate churches). The ribs in the apse converge in a bossed keystone adorned with wine leaves symbolizing the Lord's vineyard. The boss in the western bay features Uroboros, the mythical serpent biting its own tail. It symbolizes infinity, the endless cycle of birth and death and the mystical union with God.
A winding staircase (now not existing)  was discovered in the north-western corner.  It provided access to her gallery. The gallery was in the roof-shaped arch on the second floor of the western wall of the chancel.

The position of the main altar was unusual as it was not placed in the east but in front of the southern wall. the altar was oriented to the north to be better seen from the gallery.St. Agnes received in 1237 from the pope Gregory IX privilage allowing her not to only hear but also see the priest who celebrated the mass in the choir.

St. Agnes' brother Wenceslas I was crowned in the Church of St. Francis in 1249. He was buried in its chancel four years later. His grave is in front of the altar in most honourable spot.
The remains were subject to anthropological analysis by professor Emanul Vlček in 1983. He confirmed that they belonged to king Wenceslas I, the scul had a scar on the eye socket , corresponding with king's nickname "One-eyed"

Kostel sv. Františka, jižní stěna, nejstarší dochované okno (1231 - 34). Church of St. Francis - southern wall, the earliest window  (1231 - 34).
Pokud budeme mít štěstí bude otevřen i samotný dvoulodní kostel sv. Františka (11). Je nejstarším liturgickým středem kláštera. Původně bez presbytáře. Tvořily ho pouze hlavní a jižní boční loď. Velký opukový oltář se nacházel před východní zdí. Lze ho ztotožnit s oltářem u něhož složila Anežka slavné řeholní sliby. Podle předpisů se klarisky zúčastnily bohoslužeb na dřevěné tribuně , kam vedl portál z přilehlého kláštera.
Kostel byl vysvěcen na podzim 1234 a stal se první gotickou architekturou Prahy. Koncem 16. století se klenba kostela zřítila a od té doby prostor sloužil jako veřejný hřbitov. Po zrušení kláštera 1782 se z části stal nájemní dům. V roce 1986 byl kostel zastřešen a stal se znovu dominantou kláštera.

Kostel sv. Františka - západní stěna. Church of St. Francis - western wall.

The Church of St. Francis (11) is the oldest liturgical center in the monastery. It originally lacked a chancel and consisted of a nave and one aisle separated by two square piers carrying arcades.
The foundations of the main altar were discovered in front of the eastern wall. It was here where Agnes took her vows in 1234. The ceremony took place in the presence of seven bishops, the whole royal family and numerous guests.
The order rule required the Poor Clares to hear the mass in the wooden gallery in the nave, which was connected with the convent via a portal.
The church was consecrated in Fall 1234, becoming the first work of Gothic architecture in Prague.
The vaulting collapsed at the end of the 16th century and the church became a public cemetary. Following the abolishment of the monastery in 1782 , one part of the church was turned into rental housing.
The current roof was built in 1986 and the church again became the real crowning point of the whole compound.

Zajímavost:
Přísná pravidla zakazovala sestrám řeholnicím kontakt s okolním světem, včetně bratrů Františkánů. V horní polovině kostela u severní strany byla uzavřená tribuna, ze které nešlo vidět, ale mohly alespoň poslouchat co říkal kněz při mši. Také hostii přijímaly jen přes okénko překryté černou látkou, aby do kostela neviděly.

Curiosity:
Because the order's Rule prohibited any contact with the public, the church contained a wooden gallery accessible from the convent's second floor. The sisters were only allowed to hear the mass and receive the holy communion through a latticed opening covered with black cloth, so they could not look inside.

Horní patro Anežčiny oratoře. Podlaha chybí. The upper floor of Agnes' dwelling. Without the floor.

A nyní se vrátíme k hrobu sv. Anežky. Naproti je vstup do Anežčiny soukromé oratoře (14). Prostor byl rozdělen do dvou pater, za severní zdí se nachází dodnes spojující schodiště. Nyní druhé patro již neexistuje. Klenbu i stěny pokrývala nástěnná malba.
Nález otopného zařízení vně severní zdi dokládá, že místnost byla vytápěná.
Legenda o sv. Anežce vypráví, že si na schodišti jednou vymkla loket.
V jihovýchodním rohu oratoře, byla v roce 1941 objevena hrobka, jejíž severní stěnu tvořila druhotně použitá náhrobní deska s rytým křížem. Patří k nejstarším z celého kláštera a mohla náležet abatyši zemřelé kolem roku 1250. Anežka sama abatyší nebyla.Nebo snad jen formálně. Odmítla titul a chtěla být nazývána starší sestrou.
Jako sv. Klára nechtěla být abatyší obdařenou mocí a společenskou prestiží.

Schodiště v severozápadním rohu. The staircase .

The two - storey space (now only one storey) north of the chapel of Our Lady served as Agnes' private dwelling and oratory (14). The two floors were connected via a staircase in the northern wall. The altar was placed in front of the eastern wall . The space upstairs has niches and rib groined vault. Both the vault and walls used to be covered with mural paintings.
The room was heated by a heating unit discovered north of the oratory.
The oratory's layout corresponds with the legend written after 1282. It mentions the staircase on which Agnes sprained her elbow.
In 1941, a tomb was discovered in the south-east corner. Its northern wall was lined with a slab from a different grave featuring an engraved cross. This stone is one of the oldest from the convent and likely belonged to an abbess who died around 1250. Agnes herself  refused the title "abbess" and wanted to be called "older sister. Did not want the title nor the power connected with the position.

Východní křídlo ambitu. Eastern wing of the cloister.

Cestou zpět se vracíme přes ambit (křížovou chodbu) 3. Ten plnil funkci komunikační i symbolickou. Umožňoval spojení mezi jednotlivými křídly kláštera a naznačoval osobní pouť. Z Anežčiny legendy víme, že v době bitvy na Moravském poli (1278) tu sestry konaly procesí s ostatkem sv. Kříže, při němž Anežka měla vidění Přemyslovy smrti.
Ambit je z let 1238 - 45. Měl v každém křídle po šesti klenebních polích. Původní klenby se však zachovaly jen v křídle západním. Hlavice přípor jsou zdobeny různými tvary raně gotických listů.
Po zrušení kláštera byl ambit na výšku přepažen, v přízemí byly dílny a v patře jednopokojové byty.V padesátých letech 20. století byl ambit opraven díky architektu Josefu Hyzlerovi.



On the way back we are returning through the cloister (3) in whose center is the garden of Eden. The cloister was a means of communication both literally, in the way it physically connected individual parts of the convent, and symbolically, in the sence of personal pilgrimage. Agnes' legend says that when her nephew, king Ottokar II, fought at the Battle of Marchfield (1278), the sisters held a procession in the cloister with the relic of the Holy Cross, during which Agnes had a vision of Ottokar's death.
The cloister dates back to 1238-45. It consists of six bays in each of the four wings, the original vaults have been preserved in the western wing only. The capitals of columns are decorated with various early Gothic leaves.
In the 16th century, the damaged vaults were replaced with Renaissance ridge vaults.
Following the abolishment of the convent, the cloister was divided into two floors. On the ground floor were  artisan workshops and the second floor was turned into single-room apartments. In 1950s the partition was removed and the architect Josef Hyzler renovated the whole structure.

JIžní křídlo. The southern wing.

A ještě pár snímků nakonec.
A few last pictures.

Svatyně Slvátora.  Podoba muže (v horní polovině) představuje pravděpodobně druhého stavitele (1265)
Church of the Holy Saviour  - southern transverse rib with a male figure, likely the second master mason
Závěr Svatyně Salvátora. Presbytery of the Church of the Holy Saviour


Vnější opuková zeď Oratoře. Outside northern wall of the Oratory
Nezapomeňte na zásuvky v rohu místností. Skrývají zajímavé informace a občas i úkoly.
Do not forget to look inside black drawers in corners of rooms. they hide interesting additional info. At this one you can smell the  frankincense.


Ambit. The cloister