Pražské osvětlení

Lampář v Nerudově ulici

Vedení hlavního města nechalo na Královské cestě vyměnit poslední tři desítky lamp (prosinec 2012). Nyní cestu králů osvětlují pouze plynové lampy. Doposud zde bylo elektrické osvětlení. Historické jádro Prahy tak následuje například Berlín, Londýn a další starobylá evropská města.

Jistá dávka nostalgie po dávných časech byla motivací pro návrat plynových lamp do středu města. První adventní neděli lampář v dobovém obleku slavnostně rozsvítil posledních 34 plynových lamp na doposud chybějícím úseku Královské cesty v Nerudově ulici.

Kandelábr na Hradčanském náměstí

Cíl pražského magistrátu, který o návrat tohoto způsobu svícení usiloval, je tak splněn. "Od Prašné brány po Hradčanské náměstí je celkem 660 lamp. Na Hradčanech cesta končí vzácným osmiramenným kandelábrem, který v roce 2012  opravili restaurátoři," upřesnil mluvčí společnosti Eltodo Jan Rafaj.

Plynové osvětlení se do centra metropole začalo vracet v roce 2002, kdy bylo v Michalské ulici instalováno prvních devět lamp. Dnes jich je více než 700 a do budoucna se uvažuje například i o zámeckých schodech, ulici Na Kampě či Velkopřevorském náměstí.

Dříve se o světlo v ulicích starali profesionální lampáři, kteří pravidelně ráno a večer obcházeli kandelábry ve svěřeném úseku. Dnes to zajišťuje automatika.

Nicméně v době adventu se Praha vrací o více než století zpět a do ulic každý večer vyráží lampář. Tím je Martin Kotek.

S bambusovou hůlkou chodí od lampy k lampě a s její pomocí aktivuje elektrickou jiskru. Když se během pár okamžiků nahromadí dostatek plynu, zapálí se hořák pro zemní plyn se šesti Auerovými punčoškami.

"Začínám na Křížovnickém náměstí a nejdříve zapaluji lucerny po jedné straně mostu. Cestou zpátky pak po druhé. Zabere to tak hodinu. Šlo by to i rychleji, ale to bych zase nemohl vyplnit přání turistům, kteří se chtějí vyfotit," dodal Kotek.

Kandelábr na Hradčanském náměstí - 70. léta minulého století

Původně se svítilo loučemi

Když byla Praha okolo roku tisíc založena, sloužily k osvětlení jen louče a ohniště. Od 14. století plál oheň na železných pánvích na Staroměstském náměstí a udržoval ho ponocný. Na sklonku 16. století byly osvětleny nárožní domy pomocí ohně v kovových koších upevněných na průčelí.

Veřejné osvětlení olejovými lucernami se objevilo v roce 1723 mezi Karlovým mostem a Celetnou ulicí. V roce 1844 byla v Praze zahájena éra plynového osvětlení. Elektrické obloukové lampy od Františka Křižíka se prosadily roku 1894. V roce 1924 je začaly nahrazovat lampy se žárovkami.

Kandelábr na Václavském náměstí

V roce 1955 se poprvé objevily zářivky, 1960 výbojková světla, 1974 vysokotlaké sodíkové výbojky a v 80. letech rtuťové. Nyní jsou po Praze i LED svítidla.

zdroj: zde

Trochu podrobněji z historie osvětlení

Z plynového osvětlení měli lidé nejprve strach. Mysleli si totiž, že v trubkách šlehají plameny. Nejvíce plynových lamp svítilo v Praze v roce 1940. Poslední zhasla až v roce 1985.

Příběh konce tmy začal v Čechách před 160 lety, 15. září 1847, den před narozeninami Ferdinanda I. Dobrotivého. Tehdy poprvé ozářily pražské ulice plameny ve více než dvou stovkách plynových lamp.

Osvětlení ulic dnes bereme jako samozřejmou věc. Podívejte se však s námi, jaké byly počátky pravidelného osvětlení. Prozkoumali jsme historii a také nové plynové lucerny. Vyfotografovali pro vás nejkrásnější, původně plynové kandelábry v Praze.

Lucerna se skulinovým (motýlkovým) hořákem

Dobové lucerny osvětlovaly prostor ještě plamenem, na který byli lidé tehdy zvyklí (např. z loučí nebo olejových lamp). Plamen vznikal v hořáku, který byl ve svítidle umístěn ve svislé poloze. Ústí hořáků bylo nejprve ukončeno malým kruhovým otvorem, který byl tvořen mosaznou čepičkou nebo mastkovou zátkou. Plyn, který vstupoval do hořáku, měl přetlak asi 3 kPa. Zdrojem světla byly rozžhavené částice uhlíku obsažené ve spalinách plynu, které představovaly teplotní zářič o teplotě přibližně 1 200 °C. Na fotografii vidíte exponát Plynárenského muzea v Praze - lucernu s motýlovým hořákem.

Významného zlepšení světelných vlastností hořáku bylo dosaženo tvarováním jeho plamene. Zakončení trubky plynu bylo ukončeno ucpávkou, která byla proříznuta. Plyn se tak při hoření rozprostřel do tvaru vějíře a tím byla zvýšena jeho svítivost. Takto vyvinutý skulinový hořák byl používán několik desítek let.

Skulinový neboli motýlový hořák vynalezl r. 1805 Angličan Stone. Podle tvaru plamene se vyskytovaly i názvy jako „krysí ocas“, „kohoutí ostruha“, „kohoutí hřebínek“, „netopýří křídlo“, „rybí ocas“. V roce 1852 začaly být hlavičky hořáků plynových lamp vyráběny z porcelánu. Motýlové hořáky se používaly asi až do roku 1879. Poněkud lepšího světla se docílilo Argandovým  hořákem.

Václavskému náměstí v 19. století dominovaly kandelábry plynového osvětlení, které byly odlity z litiny v Komárovských železárnách v letech 1867-8.  Šest těchto kandelábrů stálo na Václavském náměstí v jeho podélné ose, čtyři na Staroměstském náměstí, další na Hradčanech a na Malé Straně.

Plynové lampy se začaly používat k osvětlování ulic a veřejných prostranství začátkem 19. století. Plyn se vyráběl karbonizací (pražením tuhé hořlavé látky bez přístupu vzduchu). Protože se tehdy plyn používal výhradně ke svícení, dostal název svítiplyn. První pokusné veřejné plynové osvětlení bylo instalováno na náměstí Pall Mall v Londýně 28. ledna 1807.

Kandelábry také sloužily jako veřejný vodovod. Záběr je z Vyšehradské třídy a je pořízen kolem roku 1910. Na pravém záběru vidíte kandelábr na žulovém hranolovém podstavci. Na něm stojí čtyři ženské postavy v antickém rouchu, nad nimi je osm novobarokních ramen s velkými svítilnami a nejvýše se tyčí středový novorenesanční sloup, na kterém stojí postava znázorňující Prahu.

Za kolébku plynárenství je označována Anglie a za počátek plynárenství datum 31. prosince 1813, kdy pro veřejné osvětlení byl poprvé použit svítiplyn (na Westminsterském mostě v Londýně).

V počátcích se plynárenství potýkalo s výbuchy plynu, které sice nebyly časté a vyplývaly z malých zkušeností s médiem. Přesto vznikl odpor veřejnosti proti svítiplynu. Dokonce i profesionální rozžíhači lamp odmítali z obav před nebezpečím výbuchu několik dní pracovat. Lidé systému nevěřili a proto ohmatávali plynová potrubí v domnění, že jsou plná plamenů a proto horká. Svítiplyn byl zpočátku využíván pro veřejné osvětlení a bylo zakázáno ho zavádět do soukromých bytů.

Nedůvěra naštěstí nezabránila přímo lavinovému rozšiřování veřejného plynového osvětlení. Po Londýně následovala Paříž, kde byly poprvé v roce 1816 osvětleny plynem pasáže. Panoramata, pak německá města Hannover (1824) a Berlín (1825), Vídeň (1838) atd. Ve Spojených státech bylo jako první zavedeno plynové osvětlení ulic ve Philadelphii a v Baltimoru v roce 1816.

Počátky plynového osvětlení v Praze

První plynárna vznikla v Karlíně a byla uvedena do provozu 15. září 1847. V ten den se poprvé rozsvítilo na 200 plynových lamp, které osvětlovaly ulici Celetnou, Staroměstské náměstí, Jezuitskou (Karlova), Mostní nám. (Křížovnické), ulici Na příkopě, Koňský trh(Václavské nám.), Ovocnou ulici, Nové aleje a Uršulinskou ulici (Národní třída).

Nejvíc plynových lamp svítilo v ulicích hlavního města v roce 1940, bylo jich téměř deset tisíc. Poslední uhasly až v roce 1985, kdy byly modernizovány na el.proud.

Počátky byly dány dvacetiletým monopolem Vratislavské plynárenské společnosti. Magistrát královského města Prahy uzavřel smlouvu 7. prosince 1844, která udělovala této společnosti na dvacet let výhradní právo k zavedení a obstarávání plynového osvětlení v živějších ulicích pražské obce. Smlouva byla schválena c. k. zemským guberniem  8. ledna 1845. Ve smlouvě bylo mimo jiné stanoveno, že vzdálenosti svítilen od sebe bude 80 až 120 vídeňských stop (25 až 38 m), velikost motýlových plamenů na dva vídeňské palce (52 mm) šířky a jeden vídeňský palec (26mm) výšky. Budeme citovat část smlouvy. "Veškeré svítilny musí být tak upraveny, aby vždy a rychle na osvětlování olejem zařízeny býti mohly". V té době byly olejové lampy osvědčené a těm plynovým se nevěřilo. Na fotografii vidíte olej neznámého umělce, na kterém je zobrazena karlínská plynárna.

Jak o události psal dobový tisk

Úvodník novin Bohemia napsal 19. září 1847: "Nové plynové plameny září ve světle stále krásnějším. V prvních dnech v hořácích vězelo ještě mnoho atmosférického vzduchu, který s plynem proudil ven a plameny notně ukracoval, rovněž skla lamp nebyla nikterak očištěna od špíny a od prachu, což se nyní postupně děje. Postupně, neboť lamp, jež v současné době již planou, je ve městě 269, cídění takového množství lamp žádá si již několik dnů času. Od 1. října bude ve městě planout 580 hořáků. Na Koňském trhu, který již nyní nádherně se skví svými dvěma řadami circa 50 plynových lamp, bude uprostřed vztyčeno ještě 6 kandelábrů, stejně tak dva nebo tři na Staroměstském rynku. Lampy v širokých ulicích stojí od sebe vždy 15 sáhů, v ulicích úzkých, kde nejsou nutné dvě paralelní řady, stojí v diagonální linii 120 stop od sebe. I mnohé krámy a hostince jsou již osvětlovány plynem a skýtají, ješto se světlo v uzavřeném prostoru pochopitelně více koncentruje, nanejvýš brilantní podívanou. Jak dozvídáme se z obstojného zdroje, ředitelství plynového osvětlení uzavřelo již smlouvy s privátními osobami na 1800 plynových hořáků, přičemž nádraží, jež taktéž je osvětlováno plynem, není do tohoto čísla započteno".

Historii osvětlení Prahy se věnuje Ladislav Mozer v knize Osvětlení Prahy, proměny sedmi století.

V Praze dnes stojí pouze jeden plynojem

V Praze bylo mnoho plynojemů, každá plynárna měla alespoň jeden. První plynárna byla, jak jsme již uvedli, v Karlíně, další plynárny vyrostly na Smíchově, Žižkově (dnes je v těch místech stadionViktorky), v Holešovicích, Libni, Michli (ten se "proslavil" požárem v roce 1961) a Horních Měcholupech (zde byl vůbec největší plynojem v ČR a to typu MAN).

Tlakový plynojem v Libni

Do dnešních dnů se dochoval pouze jeden a to tlakový plynojem z roku 1932 na Palmovce ve čtvrti Libeň. Byl postaven pouhých 5 let poté, co byl první plynojem svého druhu postaven u Chicaga v USA. Jeho výrobcem bylo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. To také vyrábělo plynojemy typu MAN a mokré teleskopické plynojemy.

Historii pražského plynárenství se věnuje  Rudolf Novák a Karel Zelenka v knize Kronika pražského plynárenství.

Teprve ve 20. století svítiplyn našel další uplatnění

Plynová lampa v domácnosti

Plynová lampička na kolo

Měděný průtokový ohřívač Junkers

Za plyn se platí. V roce 1948 byl vyvinut český mincovní plynoměr, ve kterém jste vhozením mince předplatili odběr. Vynalézaví Češi ale do něj házeli místo mincí kousky ledu, které umožnily odběr zadarmo, aniž by se v kasičce našly místo mincí cizí předměty.

Mincovní plynoměr z r. 1948

Jak vypadá plynové osvětlení Prahy dnes

Historické jádro Prahy osvětluje více než 660  plynových lamp. První začaly svítit v říjnu 2002. Příjemné světlo ozařuje Celetnou, Michalskou, Vejvodovu, Železnou a Rytířskou ulici, části ulic Melantrichova, Hlavsova, Jilská a Karlova, Malé náměstí, část Staroměstského náměstí a Uhelného trhu. Koncem roku 2007 se rozsvítily nové plynové lampy v Karlově ulici a  na Ovocném trhu. V prosinci 2012  i na ulici Nerudově.

Při přestavbě na jaře 2007 přibyly v ulicích Prahy plynové lampy na 70 kandelábrech; z toho je 13 tříramenných a 57 dvouramenných. Jinými slovy,v roce 2007 svítilo přes tisíc plynových žárových punčošek a k nim vedlo téměř 1 800 metrů plynového potrubí.

Pražské plynové lampy nepotřebují lampáře, ten je ale může rozsvěcovat

 

Již během první světové války byl do pražských plynových lamp nainstalován ventil, který umožňoval z jednoho místa (plynárny) rozsvěcovat a zhasínat plynové lampy tlakovou vlnou. Pokud si pamatujete na profesi lampáře, tak připomeneme, že jejich hlavní pracovní náplní bylo rozsvěcení a zhášení plynových luceren, na starosti ale také měli údržbu luceren, jako mytí skel a výměnu nefunkčních punčošek.

Konstrukce dnešních lamp umožňuje rozsvícení lampářem. Jeho práce je atrakcí pro turisty a využívá se jen krátkodobě. Pro automatický provoz je plynová lampa vybavená elektricky ovládáným ventilem ze spínacího místa a jedním věčným plamenem, který zapálí plamen pod 6 punčoškami. Samozřejmou součástí luceren je moderní bezpečnostní systém.

Nejkrásnější pražské kandelábry

Opravený kandelábr na Hradčanském nám.

Kandelábr před Rudolfinem

Kandelábr před Národním divadlem

Na el.proud upravený kandelábr na Dražického nám.

Zdroj:zde