Ungelt

Ungelt

také je známý pod jménem Týnský dvůr. Byl to opevněný dvorec na ochranu kupců. Vznikl ve 12. století, tehdy byl opravdu tvrzí, oddělenou od ostatního města příkopem a zdí. Bylo to místo, kde se shromažďovali kupci, kteří přijeli se svým zbožím do Prahy a od doby vlády Karla IV. sem museli dokonce povinně a museli zde zůstat tři dny. Kupci museli nabídnout k prodeji svoje zboží pražským kupcům a pokud jim něco zůstalo, mohli jet dále. Ungelt dostal jméno vlastně za vybírání poplatků - cla za zboží. Svůj vrchol měl za doby Karla IV. a Václava IV. Dvorec byl pod ochranou panovníka, každý, kdo překročil bránou do dvora, musel zaplatit poplatek, a dvorec měl i vlastní pravidla. Měl svého správce, do dvora se zajíždělo pevnostní branou. Správcovství se vyplácelo, pan Granovský, který tu byl správcem, si dokonce mohl nechat opravit dům, který dostal od císaře Ferdinanda I. Ten je součástí Týnského dvora. Vedle paláce stojí dům, který je jako vystrčený do dvora. Zde bývala váha, tady se přepočítávaly různé systémy vah zemí, odkud kupci do Prahy přijeli. Bývali tady kupci z různých zemí, z Evropy zrovna tak jako z Blízkého východu, dokonce i Peršané. Obchodovalo se se vším možným zbožím, od ovoce, přes ryby, látky, drahé kovy a nerosty až po luxusní zboží. Součástí dvora byly i koňské stáje, byla zde skladiště zboží, obydlí pro kupce. Byl zde i jeden z nejstarších špitálů v Praze a kostelík Panny Marie na místě, kde dnes stojí Týnský chrám. Kdo přijel do Ungeltu, musel odevzdat v bráně svoje zbraně správci, který, když bylo potřeba, tak měl právo i soudit případné spory. Večer se kupci shromažďovali a vyprávěli historky ze svých cest, zapíjeli uzavřené obchody, vyprávěli se novinky ze světa. Pražské celní privilegium ztratilo na významu v době husitských bouří a později již Praha nedosáhla velkého obchodního významu. Pak sloužil Ungelt jenom pražskému obchodu, v roce 1774 byla celnice přenesena do Haštalské ulice a později, v roce 1810, do celnice, která byla naproti Prašné brány. Počátkem 20. století se do hodně zničeného Ungeltu začala stěhovat chudina, po druhé světové válce zde byly skladiště, dílny, kanceláře a byty nejnižší kategorie. V roce 1981 byla zahájena vlastní rekonstrukce dvora a 18. prosince 1996 byl Ungelt zpřístupněn veřejnosti. Dnešní Ungelt tvoří celkem osmnáct domů, dvanáct z nich  přiléhá k vlastnímu dvoru. Vchod do Ungeltu je z Týnské ulice branou v paláci Granovských. Komplex Týna se stal postupně majetkem Svatovítské kapituly a Starého Města pražského. V době kolem poloviny 15. století jej získal opět panovník. Domy byly zastavovány na různě dlouhou dobu, až vlastní ungeltní dům získal, za služby císaři Ferdinandu I., Jakub Granovský z Granova. Císař Ferdinand I. mu jej věnoval v roce 1558.  Dům byl dosti zanedbaný a tak jej nechal, v polovině 16. století,  ve dvou stavebních etapách přestavět na vrcholně renesanční palác. Dům byl okrášlen sgrafiti a nástěnnými malbami. Je to dvoupatrová budova s půdorysem písmene L, kratší křídlo s průjezdem je obráceno do Týnské ulice, hlavní blok paláce směřuje fasádou do prostoru Ungeltu. Dvorní fasáda má sgrafiti a dvojici sdružených oken nad vjezdem. V prvním patře je arkádová loggia, je tvořena osmi oblouky na toskánských sloupech. Jsou zde malby alegorické, mythologické a biblické. Také se zde nachází erb rodu Granovských z Granova. Sgrafita nad portálem z Týnské ulice znázorňují vlevo podle všeho Ferdinanda I. a vpravo samotného Jakuba Granovského.

K Ungeltu patří také dům Petráčkovský, který byl součástí paláce Granovských. Tady byl jeden z nejstarších zájezdních hostinců, byl zvaný Starý Ungelt. Fasáda domu je obrácena do Týnské ulice a v dlažbě před domem je označeno místo, kde stával původní kostelík Panny Marie. Dále je tu dům U Černého medvěda, jeho fasáda je zdobena sochami svatého Jana Nepomuckého, svatého Václava a svatého Floriána. Sochu černého medvěda v řetězech najdete na nároží stavby domu. Dům zvaný Vrbnovský, nebo také U Štupatrů, proslavila kavárna U Komárků v letech kolem roku 1835.Sem chodívali významní čeští buditelé: Josef Kajetán Tyl, František Palacký, Pavel Josef Šafařík, František Ladislav Rieger a mnoho dalších známých osobností. Na fasádě domu U Božího oka, nebo také U Tří obrazů, jsou vyobrazeni Karel IV., svatý Václav a Jiří z Poděbrad. V jižní části dvora je opravená původní studna, tady je v severní části kopie sousoší Od Štrursy Den a noc.

Tak až se zase jednou podíváte do těchto míst, podívejte se i sem.

Palác Granovských

Pozemek na kterém palác stojí, získal dekretem císaře Ferdinanda I. v roce 1558 správce Ungeltu Jakub Granovský z Granova. Za to však byl povinen zajistit otvírání a zavírání bran mýtnice - Ungeltu.

Palác Granovských patří k nejkrásnějším renesančním palácům v Praze. Malby v prvním a druhém patře budovy technikou chiaroscura vytvořil italský mistr Francesco Terzio. Malby znázorňují alegorické postavy a ve druhém patře paláce jsou zachyceny biblické motivy (Adam a Eva, Kain a Ábel, Lót a jeho dcery, Abrahám obětující Izáka, Josef a Putifarka, Samson a Dalila, David a Betsabé).

Pokud máte rádi pražská strašidla, tak tu jedno je. Straší tu Turek s turbanem na hlavě, oči jak žhavé uhlíky a v ruce drží dlouhý cop s uťatou dívčí hlavou. Zabil totiž ve sklepě svou bývalou lásku, která nečekala a provdala se za jiného. Její hlavu prý pak vozil sebou po světě, ale když ho neustále strašilo sténání milované, vrátil hlavu do sklepa k tělu. Ale kýžený klid nenašel. Od té doby tu straší.