Pražský hrad a Hradčany

Praha – název od vyprahlých svahů

Osada Písek – naplaveniny písku Brusnicí. Trafostanice. Dříve tu byly kasárny. V parku pekárna. Brusnice v kanalizaci. Domečky u skály – chudina.

Klárov – ústav slepců Aloise Klára 1807.

Klárov – jedno z nejrušnějších náměstí – sbíhá se tu 7 ulic + staré zámecké schody, ul. Na Opyši.

Název Klárov používán od 1922.

Staré zámecké schody – jsou zde už od 17. stol. Název z roku 1837. Délka asi 150 m , 121 schodů.

Vinice sv. Václava – Podle legendy jde o nejstarší vinohrad v Čechách, kde obdělával "vinici páně" patron české země, kníže Václav. Obnovená vinice se tak zpřístupnila návštěvníkům Pražského hradu v roce, kterým uplynulo 1100 let od narození sv. Václava. (2008) Historie pozemku je tedy bytostně spjata se vznikem české státnosti a přijetím křesťanství. Výjimečnost areálu spočívá v tom, že se tento mimořádně dobře exponovaný pozemek uprostřed velkoměsta uchoval v nezměněné podobě.

Dominantou je klasicistní letohrádek - Richterova vila, s její severní a jižní terasou, a dále přiléhající pergolou rozdělující Svatováclavskou vinici po celé délce na severní a jižní část. Richterova vila je druhou nejznámější klasicistní stavbou v Praze po Letohrádku Kinských.

Hrad

Pracentrum Prahy – Šárka, Džbán, Závist.

V 8. stol se lidé stěhují k řekám, kvůli zemědělství.

Vyšehrad (Chrasten) zal. V pol. 10.stol. Pražský hrad asi přelom 9. a 10. stol.

Pahorek Žiži – posvátné pohanské obětiště. Žiži znamená žářiště. Než přijali lidé  křesťanství, tak byli samozřejmě pohané a vzdávali oběti  např. na pahorku Žiži. Bylo to nejvyvýšenější místo na Hradě, dnes je tam probošství, tak na tomto místě podpalovali své oběti a přinášeli je bohům. Mimochodem hned vedle zhruba v místech, kde je teď monolit, tak tam byl zase stolec knížecí a na něm byla nastolována  česká knížata."

Hrad původně dřevěný. Soběslav ho přestavel na kamenný.

Černá věž – ze Strahovské opuky.Původně v ní vedla vstupní brána. Za Karla IV. byla pozlacená. Bývala černá od kouře. Vězení pro dlužníky.

Daliborka – postavena za Vlad. Jagellonského 1496.1781 vyhořela.1782 snížena o jedno patro. Do té doby vězení. Od roku 1883 přístupno veřejnosti. Slavní vězni – Dalibor z Kozojed (mučen na skřipci – houslích) a mecenáš hrabě František Antonín Špork.

Basilika sv. Jiří  - nejstarší kostel na Hradě. Zal.  920 knížetem Vratislavem I, který je v ní pohřbený. I sv. Ludmila.

963 zde vznikl Benediktinský klášter – první ženský klášter v Čechách. Řeholi založila abatyše Mlada, vnučka Vratislava I. a neteř sv. Václava. V čele řádu vždy stála kněžna, která měla kromě jiného například právo korunovat české královny. Archeologické výzkumy v klášteře sv. Jiří vedly v 50. a 60. letech 20. století k odkrytí nejstaršího pohřebiště přemyslovských knížat.

1142 postaveny věže. Adam a Eva. Kamenná střecha. Jen 3 stavby v Praze mají kamenné střechy.

Dnešní kaple sv. Ludmily postavena Parléřem.

Nové vikářství – Mocker.Kanceláře.Vedle staré vikářství.

Kašna – původně u sochy sv. Jiří na 3. nádv. 100 let byla v depositářích rozřezána, nedávno zkompletována a vrácena.

Knížecí palác – 1135 Soběslav I.  vystavěl nový kamenný knížecí palác na půdorysu 50 x 11 metrů, v přízemí se rozkládal velký sál zaklenutý mohutnou románskou klenbou, v patře pak byly obytné místnosti a další velký sál. Při paláci byla na východu vystavěna kaple Všech svatých, v té době ještě od paláce oddělená. 

v r. 1303 byl palác poničen požárem, Karel IV. po svém příchodu do Prahy v r. 1333 musel bydlet ve městě a posléze v purkrabském domě při Černé věži. Karel IV. zahájil gotickou přestavbu hradu po francouzském vzoru, při níž snížil horní patro Soběslavova paláce a nad takto vytvořenými dvěma suterény vznikla dvoupatrová stavba rozšířená na západ k Jižní věži (ta byla zrušena a do paláce zavzata – zdivo věže lze spatřit v předsálí Vladislavského sálu a v něm samotném); arkádami (oblouky) byla stavba rozšířena i na sever do vnitřního palácového dvorku. V patře se nacházely reprezentační místnosti, největší byl audienční sál na východní straně. Karlovo obydlí se rozkládalo v západním příčném křídle.
Na místě kaple Všech svatých vybudoval Petr Parléř gotický kapitulní kostel Všech svatých (1370–87), který byl teprve o 200 let později při renesanční přestavbě (1579–80 po požáru v r. 1541) rozšířen až k paláci.

Vladislav Jagellonský zahájil po sto letech, kdy čeští králové sídlili mimo pražský hrad, velkorysou přestavbu paláce v r. 1483. 
Rozšířil západní příčné křídlo a propojil je krytým mostkem s katedrálou sv. Víta. Vstoupíme-li do předsálí Vladislavského paláce ze III. hradního nádvoří, můžeme vlevo vstoupit do Zelené světnice(konaly se zde menší soudy již za Karla IV., dnes je zde prodejna knih) a za ní se v tomto křídle nachází Vladislavova audienční síňa vedle ní archív zemských desek, o  patro výš je Vladislavova ložnice, která je zmíněným mostkem propojena s královskou oratoří katedrály.
Vladislav dále nechal vybudovat v l. 1492–1502 stavitelem B. Riedem z Pistova velkolepý tzv. Vladislavský sál o rozměrech 62 x 16 metrů a výšce 13 metrů s pozdně gotickou klenbou o pěti polích a již raně renesančními okny a přiléhající úřední místnosti. Stavba byla zakryta pětidílnou stanovou střechou, která však byla zničena požárem v r. 1541 a nahrazena střechou sedlovou. 
Dostavěl východní příčné křídlo Václavovo s prostorami Zemského sněmu a soudu (Stará sněmovna), zemských desek a s Jezdeckými schody vedoucími do Vladislavského sálu. V sále se krom slavnostních ceremoniálů konaly i turnaje, plesy a bazary. 
Na západě paláce nechal vybudovat tzv.Ludvíkovo křídlo, vybíhající z půdorysu stavby k jihu,  s místnostmi České kanceláře (druhé patro v úrovni Vladislavského sálu), ze které byli při druhé pražské defenestraci shozeni katoličtí místodržící Vilém Slavata a Jaroslav Bořita z Martinic s písařem Fabriciem, a o patro výš se síníŘíšské dvorské rady. 

Ferdinand I. nechal (architektem Wohlmutem) nově zaklenout vyhořelou Starou sněmovnu, vytesat katedru nejvyššího písaře (která se dochovala, ostatní zařízení Staré sněmovny jsou z poloviny 19. století), přistavěl na západní straně Jezdeckých schodů prostory Nových zemských desek a Apelačního soudu. 

Marie Terezie (při Pacassiho přestavbě) nechala vystavět na místě jagellonské hradby pod Královským palácem Tereziánský trakt, který sahá od Ludvíkova křídla k Ústavu šlechtičen. Přibližně uprostřed traktu je Jižní křídlo, vystavěné Václavem IV. a někdy na přelomu 18. a 19. století změněné na stupňovitou terasu. Při Plečnikově přestavbě areálu bylo horní patro traktu se střechou sneseno a nahrazeno vyhlídkovou terasou, aby při pohledu z Prahy nestínilo Vladislavskému sálu. K východní zdi Jižního křídla přiléhá Rothmayerovo točité schodiště z l. 1930–31, kryté kulatou stříškou. 
K traktu na zevní straně přiléhá zahradnický domek a na místě jagellonské prostřední jižní věže vystavěl Plečnik voliéru, nahrazenou v 50. létech transformátorovou stanicí.

Socha sv. Jiří – nejstarší got. socha  u nás.

Monolit – 1928 – až na potřetí postaven, vysoký 18 m , 120 tun.

Leopoldova kašna – 1686 – lví hlavy, Merkur, Vulkán, Neptun, Herkules (medvědí kašna na Smíchově pro Kinské  je kopií).

1764 – kaple sv. Kříže (Lurago) . Dlažba ze Stalinova pomníku.

Kandelábr na Hradčanském nám.

Kandelábr na Hradčanském nám.  – Jeden ze dvou osmiplamenných kandelábrů, který se v Praze dochoval. (Druhý je v Loretánské ul. naproti kasárnám).Jsou ze 60. let 19. stol. Bývaly na mnoha místech např. Václaváku a Staroměstském nám. Celkem jich bylo po Praze 160. Začaly se demontovat a vyhazovat do sběru po 2. sv. válce.Ještě se dochoval 1 čtyřplamenný kandelábr na Dražického nám. na Malé Straně.

Hradčany povýšeny na město 1598 – tehdy vzniká renes. Radnice, znak Habsburský.