Žižkov

.

Starý Žižkov

Vznikl v 19. století zastavěním krajiny mezi dolním Novým Městem a Olšanskými hřbitovy. Až do 18. stol zde převládaly vinice, a proto se původně jmenoval Vinohrady. Tato čtvrť se nachází pod vrchem Vítkovem , který byl už za Karla IV. pokryt na jižním svahu vinicí.

Blízko Churchillova náměstí se Seifertova ulice dělí na odbočku doprava k Riegrovým sadům a rovně  do Olšan. Původně zde vedla důležitá cesta na Moravu.

Všeobecný penzijní ústav

Všeobecný penzijní ústav – důležitá funkcionalistická budova. Architekti – Karel Honzík a Josef Havlíček je to jedno z nejstěžejnějších děl českého funkcionalizmu, obdivované i samým Corbusierem. Jenom pozemek stál 12,5 mil. korun. Je postaven na křížovém půdorysu, má pásová okna a střešní terasy, kde původně podle plánu měla být zeleň. Budova měla jako první v ČR úplnou klimatizaci. Bylo zde upletněno všech pět principů funkcionalizmu Corbusiera: volná dispozice, sloupy, rovná střecha, pásová okna, flexibilita

Na obklad byly použity dlaždice z Rakony. Jsou tam stále původní, už přes 70 let. Budova má dvanáct pater, 7 nadzemních. Také proto se jí říkalo mrakodrap.

V době komunismu zde bylo sídlo ROH a dnes patří Odborům.

Stavba stála 64 mil. a byla to nejdražší stavba 1. Republiky. Další významná stavba funkcionalizmu ze stejné doby je Veletržní palác.

Plynárna – stála původně poblíž  místa kde je budova Odborů. Byla vybudována 1865 – 67. Plyn se vyráběl z uhlí a používal se hlavně na osvětlení. Nyní je v Praze jedna centrální plynárna v Michli.

Když byla bourána 1931, bylo použito více výbušniny a došlo k poškození okolní zástavby (okna atd.) Plynárna pak musela být ručně rozebrána. Při těchto pracech byly nalezeny zbytky Krocínovy kašny, která byla původně na Staroměstském nám.  Byla použita jako stavební materiál při stavbě plynárny. Nyní jsou zbytky kašny uloženy v Lapidáriu.

Rajská zahrada

Byla to centrální zahrada pro pěstování růží pro parky . Dnes je na jejím místě VŠE.

Šibeniční Hora 

 Od konce Hybernské ulice se táhla na východ při silnici vedoucí na Kutnou Horu  (dnes Husinecká) hora Šibeniční, s vinicemi kláštera ambrosiánů, na jejímž kraji nedaleko hradeb novoměstských bylo od 15. stol. popraviště. Na popravišti byla šibenice s podezdívkou, čtyři pilíře pro věšení až pěti oběšenců na jednom. O kousek dál byl popravčí špalek  a kolo na vplétání  a lámání zločinců a také kůl . Na ten byli lidé zaživa napichování. Nejhumánnější byla poprava stětím.

Popravy se pořádaly pro více odsouzených najednou (až 20) a procesí vyráželo ze Senovážného náměstí, pak byla zastávka u kaple sv. Dismasa, přestavěná v 17. Stol. hr. Kuprvaldem. Byla zde kaple ubohých hříšníků, kde se konaly mše za popravené. Byla zrušena 1752 a proměněna na hostinec (zboř. 1845).

Na místě Žižkova byla z větší části až do pol. 19. Stol  pole s několika usedlostmi jako byly Hrabovka, Pražačka, Bezovka, Smetanka, Dolní a Horní Sklenářka, Švihanka, Kuchyňka  aj.

Počátky čtvrti Žižkov

Památník na Vítkově

Roku 1849 byly založeny Vinohrady, které zahrnovaly i Žižkov a Olšany. V roce 1877 se Žižkov oddělil. Jedno ze jmen uvažovaných pro název čtvrti bylo  Rudolfov.

Zástavby začínala chaoticky , poblíž dnešní Husitské ulice. Teprve roku 1865 vydal Hertig regulační plán. Ulice byly úzké na severním svahu. Proto se zde již od počátku usazovalo spíše chudší obyvatelstvo.

Divadlo Ponec – jedna z nejstarších budov z 19. Stol. Je to klasicistní dům, kde byla původně šroubárna. Od r. 1910 potom jeden ze 3 žižkovských biografů. Kino zde bylo do 1968. Pak budova chátrala. Od 2001 je opravená budova používána jako divadlo s původním názvem biografu – Ponec.

Vítkov – byl dlouho holý kopec. Je tvořen křemencem. Nazývá se podle měšťana Vítka, který zde měl vinice.

V roce 1420 se zde odehrála vítězná bitva husitů proti početnému vojsku, které bylo vedeno císařem Zikmundem.

V 19. stol byl jižní svah osázen ovocnými stromy, který se ale příliš nedařilo. 1840 tu Thomayer založil krajinářský park. Byl velice oblíbený díky nádherným výhledům na Prahu. Na místě dnešního Vojenského muzea býval hostinec.

Žižkova socha

Památník na Vítkově – myšlenka na jeho realizaci již 1882. 1891 zde byla dřevěná maketa osvícena reflektory. Po vzniku Československa byl přijat návrh na vytvoření památníku hrdinů národa, legionářů a osvoboditelů. Nakonec byl památník vystavěn v letech 1929 – 38. Za války zde bylo skladiště Wermachtu. Po 1948 byl památník využit na propagaci komunismu. Bylo tu mauzoleum Klementa  Gottwalda. V roce 1962 muselo být zrušeno a nabalzamované tělo bylo zpopelněno. Byli zde pohřbíváni významní představitelé komunistické strany, jejichž ostatky byly odvezeny po Sametové revoluci.

V současné době je v památníku stálá expozice Křižovatky české a československé státnosti.

Žižkova socha – Soutěže se zúčastnili 3 sochaři –Ladislav  Šaloun, Jan Mařatka a Bohumil Kafka. Klasický návrh, který koncipoval Bohumil Kafka se stal předlohou pro monumentální bronzovou sochu. Sochař konzultoval historiky i hipology. Vzrušené diskuze se týkaly toho , zda by měl Žižka držet v ruce bibli, jak by mu měly vlát vlasy atd. Socha váží 16,5 tuny, skládá se ze 120 částí a 5000 šroubů.  Byla odhalena v den výročí bitvy na Vítkově , 14. 7. 1950. V letech 2010 – 2011 byla restaurována.

Jedna ze scén zdobících památník

Malá zajímavost nakonec, po finální rekonstrukci byla socha celá natřena včelím voskem.