Libeň

Libeň

Tato část Prahy byla podle legendy založena kněžnou Libuší.

Název Libeň je odvozen od slova „libý“.

První zmínka je z roku 1363 , kdy místo patřilo významné patricijské rodině Rothlevů.Bývala zde tvrz „Podviní“ , položená uprostřed vinic, které pokrývaly široké okolí.

Tvrz byla 1595 přestavěna na zámeček. V roce 1608 zde byl podepsán tzv. Libeňský mír mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Rudolf se vzdal vlády nad Moravou, Uhrami a Rakousy. Po Bílé Hoře náležel zámeček  Albrechtovi z Valdštejna. Dalšími vlastníky byli Trautmannsdorfové a pak Nosticové, kteří vše r. 1662 prodali Starému Městu.

Staroměstští proměnili zámeček v letní sídlo primátorů. Roku 1883 zde byl zřízen Výchovný ústav pro mládež a postupně ve 20. století libeňská radnice.

Na zámečku jsou patrny stopy tří architektonických stylů. Renesančního, raně barokního a rokokového. Rokoko mu dalo 1769 hlavní frontu tereziánského letoviska podle architekta Jana Prachnera.

Nad vchodem je znak Prahy. Je to staroměstský znak, který byl za vlády Ferdinanda III. Pozměněn. Do brány na znaku byla přidána ruka s mečem, připomínající obranu Starého Města před Švédy za 30.leté války.

Pomník primátora Podlipného

Před sadem je pomník primátora JUDr. Jana Podlipného. (1848 – 1914). Byl znám jako velký vlastenec. Jako první pronesl veřejnou řeč jen česky.  1888 zrušil dvojjazyčné názvy ulic.

Malé odbočení:

1770 – zavedena čísla Marií Terezií, kvůli vybírání daní

1787 – zavedeny německé názvy ulic

1848 – německo-české názvy

1868 – česko-německé názvy

1888 – jen české názvy

Vedle tohoto zámečku zde bylo v 18. a 19. století postaveno několik usedlostí např. Balabenka, Pelc-Tyrolka, Rokoska, Palmovka.

Sokol.

Byl založen 1884 starostou Janem Voctářem. První schůzky se konaly v hostinci „U dojičů“. Peníze na stavbu Sokola se scházely pomalu. Teprve 1901-10 byla postavena budova Sokola ve stylu geometrické secese.

Proti Sokolu stávalo původně staré tržiště. Nedaleko stála škola. Všechny dochované domy jsou z 19. století.

Sokol

Blízko Sokola se nachází kostel sv. Vojtěcha. Je to dřevěný kostel z roku 1910, který byl stavěn jako provizorní. Je jeden z mála dochovaných kostelů v secesním stylu, který byl inspirován venkovskou architekturou.

Vchod kostela sv. Vojtěcha

Rokytka

Její pramen bychom našli poblíž Tehova u chatové oblasti Lada (4 km JV od Říčan). Na horním toku připomíná horský potok . Po Vltavě a Berounce je to největší vodní tok v Praze. Má délku 36 km. V Libni se vlévá do Vltavy. Průtok při ústí je asi 0,39 m krychlových za sekundu. V minulosti měla význam jako zdroj energie pro mlýny, v současné době je nedílnou složkou krajiny.

Malý mlýn – na místě splavu. 1950 zbourán.

Nejstarší betonový most přes Rokytku

Na říčce je tu nejstarší betonový most v Čechách postavený podle projektu A. Loose v r. 1896 během jenom 35 dní.

Velký mlýn (dnes nazývaný Lowitův)  – se zázrakem dochoval. Vznikl asi ve 13. až 14. století u ramene Vltavy (dnes zaveženého). Poprvé zmiňován 1595. Poblíž stával měděný hamr a pivovar. Některé budovy pivovaru ještě stojí, ale už ho nepřipomínají.

Barokní podoba mlýna pochází z 18. století. Když bylo rameno Vltavy zaveženo a mlýn zrušen, byla budova  snížena na jednopodlažní s polozapuštěným suterénem. Budovu zrušeného mlýna zakoupil 1883 pekař Jáchym Lowit a provozoval zde pekárnu.

Lowitův mlýn

Pražská obec zakoupila budovu 1906 a za socialismu byla používána jako sklad brambor. Pak stavení hodně chátralo až bylo roku 2000 opraveno díky městské části Praha 8. Mlýn byl ovšem znovu poničen při povodni 2002.Na fotografii je dnešní stav (květen 2012).

Nedaleko bývala židovská čtvrť vzniklá po 1561 , kdy Nosticové dali povolení k jejímu postavení. Čtvrť se značně rozšířila v 1744, kdy byli Židé vykázáni z centra Prahy Marií Terezií. Po r. 1848 ghetto upadalo a bylo postupně demolováno.

Jeden z posledních domů židovské čtvrti v Libni

Dochovaly se prakticky jen dva domy v Koželužské ulici (u Metrostavu). Jeden z nich je „Horkých pivní sanatorium“ a další dům vedle. Židovský hřbitov, který býval poblíž dolního libeňského nádraží byl zavezen 1,5m navážkou ( možná bude vykopán).

Synagoga v Libni

Zachovala se jedna synagoga  (1848-56) v románském slohu. Těsně unikla demolici. Za války byla skladištěm nábytku.

V 19. století se stala Libeň místem horlivého zakládání továren a průmyslových podniků. Již 1832 byla založena Rustonka a pak další, největší byla Českomoravská založ. 1871.

Roku 1894 byl založen přístav.Jeho význam však začal záhy upadat díky konkurenci holešovického přístavu. Přístav i s pozemky zakoupila 1924 Vltavsko- Labská společnost, která zde opravovala lodě. Postupně přešla i k jejich výrobě a přejmenovala se na Loděnice Praga. V roce 1945 byla společnost znárodněna a znovu přejmenována na České loděnice. Prosluly výrobou sacích bagrů a jiných specializovaných zařízení. Tato společnost v 90. letech zanikla. Nyní probíhá na opuštěných pozemcích výstavba kanceláří a nadstandardních bytů.

Zrušené nádraží Libeň-Dolní nádraží

Nádraží Dolní Libeň. Postaveno 1877 na trati Praha Olomouc.Zrušeno 1973.

Dům vedle divadla Na Palmovce (má dochované výkladce v přízemí) 

Betonový most , za ním právě rekonstruovaný palác "Svět"

Informační cedule před Lowitovým mlýnem

Další informace na http://cs.wikipedia.org/wiki/Libe%C5%88