Libeň
Tato část Prahy byla podle legendy založena kněžnou Libuší.
Název Libeň je odvozen od slova „libý“.
První zmínka je z roku 1363 , kdy místo patřilo
významné patricijské rodině Rothlevů.Bývala zde tvrz „Podviní“ , položená
uprostřed vinic, které pokrývaly široké okolí.
Tvrz byla 1595 přestavěna na zámeček. V roce 1608 zde byl podepsán tzv. Libeňský mír mezi
Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Rudolf se vzdal vlády nad Moravou, Uhrami a Rakousy. Po Bílé Hoře náležel zámeček Albrechtovi z Valdštejna. Dalšími vlastníky
byli Trautmannsdorfové a pak Nosticové, kteří vše r. 1662 prodali Starému Městu.
Staroměstští proměnili zámeček v letní sídlo primátorů.
Roku 1883 zde byl zřízen Výchovný ústav pro mládež a postupně ve 20. století
libeňská radnice.
Na zámečku jsou patrny stopy tří architektonických stylů. Renesančního,
raně barokního a rokokového. Rokoko mu dalo 1769 hlavní frontu tereziánského
letoviska podle architekta Jana Prachnera.
Nad vchodem je znak Prahy. Je to staroměstský znak, který
byl za vlády Ferdinanda III. Pozměněn. Do brány na znaku byla přidána ruka s mečem,
připomínající obranu Starého Města před Švédy za 30.leté války.
 |
| Pomník primátora Podlipného |
Před sadem je pomník
primátora JUDr. Jana Podlipného. (1848 – 1914). Byl znám jako velký vlastenec. Jako
první pronesl veřejnou řeč jen česky.
1888 zrušil dvojjazyčné názvy ulic.
Malé odbočení:
1770 – zavedena čísla Marií Terezií, kvůli vybírání daní
1787 – zavedeny německé názvy ulic
1848 – německo-české názvy
1868 – česko-německé názvy
1888 – jen české názvy
Vedle tohoto zámečku zde bylo v 18. a 19. století
postaveno několik usedlostí např. Balabenka, Pelc-Tyrolka, Rokoska, Palmovka.
Sokol.
Byl založen 1884 starostou Janem Voctářem. První schůzky se
konaly v hostinci „U dojičů“. Peníze na stavbu Sokola se scházely pomalu.
Teprve 1901-10 byla postavena budova Sokola ve stylu geometrické secese.
Proti Sokolu stávalo původně staré tržiště. Nedaleko stála
škola. Všechny dochované domy jsou z 19. století.
 |
| Sokol |
Blízko Sokola se nachází kostel sv. Vojtěcha. Je to dřevěný kostel z roku 1910, který
byl stavěn jako provizorní. Je jeden z mála dochovaných kostelů v secesním
stylu, který byl inspirován venkovskou architekturou.
 |
| Vchod kostela sv. Vojtěcha |
Rokytka
Její pramen bychom našli poblíž Tehova u chatové oblasti
Lada (4 km
JV od Říčan). Na horním toku připomíná horský potok . Po Vltavě a Berounce je
to největší vodní tok v Praze. Má délku 36 km . V Libni se vlévá
do Vltavy. Průtok při ústí je asi 0,39 m krychlových za sekundu. V minulosti
měla význam jako zdroj energie pro mlýny, v současné době je nedílnou
složkou krajiny.
Malý mlýn – na místě
splavu. 1950 zbourán.
 |
| Nejstarší betonový most přes Rokytku |
Na říčce je tu nejstarší betonový most v Čechách postavený
podle projektu A. Loose v r. 1896 během jenom 35 dní.
Velký mlýn (dnes
nazývaný Lowitův) – se zázrakem
dochoval. Vznikl asi ve 13. až 14. století u ramene Vltavy (dnes zaveženého). Poprvé
zmiňován 1595. Poblíž stával měděný hamr a pivovar. Některé budovy pivovaru
ještě stojí, ale už ho nepřipomínají.
Barokní podoba mlýna pochází z 18. století. Když bylo
rameno Vltavy zaveženo a mlýn zrušen, byla budova snížena na jednopodlažní s polozapuštěným
suterénem. Budovu zrušeného mlýna zakoupil 1883 pekař Jáchym Lowit a provozoval
zde pekárnu.
 |
| Lowitův mlýn |
Pražská obec zakoupila budovu 1906 a za socialismu byla používána jako
sklad brambor. Pak stavení hodně chátralo až bylo roku 2000 opraveno díky
městské části Praha 8. Mlýn byl ovšem znovu poničen při povodni 2002.Na fotografii je dnešní stav (květen 2012).
Nedaleko bývala židovská
čtvrť vzniklá po 1561 , kdy Nosticové dali povolení k jejímu postavení.
Čtvrť se značně rozšířila v 1744, kdy byli Židé vykázáni z centra Prahy
Marií Terezií. Po r. 1848 ghetto upadalo a bylo postupně demolováno.
 |
| Jeden z posledních domů židovské čtvrti v Libni |
 |
| Synagoga v Libni |
V 19. století se stala Libeň místem horlivého zakládání
továren a průmyslových podniků. Již 1832 byla založena Rustonka a pak další,
největší byla Českomoravská založ. 1871.
Roku 1894 byl založen přístav.Jeho
význam však začal záhy upadat díky konkurenci holešovického přístavu. Přístav i
s pozemky zakoupila 1924 Vltavsko- Labská společnost, která zde opravovala
lodě. Postupně přešla i k jejich výrobě a přejmenovala se na Loděnice
Praga. V roce 1945 byla společnost znárodněna a znovu přejmenována na České
loděnice. Prosluly výrobou sacích bagrů a jiných specializovaných zařízení.
Tato společnost v 90. letech zanikla. Nyní probíhá na opuštěných pozemcích
výstavba kanceláří a nadstandardních bytů.
 |
| Zrušené nádraží Libeň-Dolní nádraží |
 |
| Dům vedle divadla Na Palmovce (má dochované výkladce v přízemí) |
 |
| Betonový most , za ním právě rekonstruovaný palác "Svět" |
 |
| Informační cedule před Lowitovým mlýnem |
