Architektura Prahy: November 2015

Západní věže kostela

Klášter byl založen Karlem IV. v listopadu 1347 a kostel zasvěcený Panně Marii, sv. Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilovi a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi roku 1371. K vysvěcení došlo na Velikonoční pondělí 1372 za přítomnosti samotného císaře, jeho syna Václava IV., arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi a dalších vzácných hostů. Ten den byla v kostele předčítána část evangelia o zjevení Krista učedníkům při cestě do Emauz, a proto se klášteru často říká Emauzy.

Karel IV. si byl vědom toho, že po matce pochází ze starobylého českého rodu Přemyslovců a proto se rozhodl oživit slovanskou liturgii a vytvořit středisko slovanské církevní vzdělanosti. Pozval do Prahy benediktiny z Chorvatska, znalé církevní slovanštiny. Zároveň se snažil odstranit schizma, trvající od 1054, mezi západní a východní církví.

Pohled z východu

V klášteře vznikl tzv. Remešský evangeliář, napsaný cyrilicí (část hlaholicí) z roku 1395. Tento vzácný dokument byl darován patriarchovi Konstantinopole v 15. století. V následujícím století ho zakoupil Remešský biskup a dílo se dostalo do Remešské katedrály. Díky nesrozumitelnosti textu došlo k mylné domněnce, že se jedná o mnohem starší, vzácnější rukopis, který se stal součástí korunovačního pokladu. Přísahali na něj francouzští králové při své korunovaci. Byl to až Petr I., který při návštěvě Francie r. 1717, rozluštil text, protože cyrilice, je předchůdce ruské azbuky.

A - vstup, B- ambit C - rajský dvůr, D - Refektář, E - Kostel, F - Císařská kaple,

Rozložení klášterních budov v podstatě kopíruje úzus té doby, jedná se o čtverec s rajským dvorem uprostřed a kostelem na sever od něj.

Původně mniši bydleli v prvním patře (mohlo jich být až 80) a ke klášteru přiléhala rozlehlá zahrada, která se táhla směrem k Moráni. Její součástí byl dnes již neexistující hřbitov.

Ambit se vzácnými nástěnnými malbami v prvopočátku ještě chyběl a existuje domněnka, že přízemí východního křídla zabírala velká síň, jejíž účel do dnešní doby nebyl zcela vysvětlen. Možná byla využívána Karlem IV. k meditacím. Ostatně dodnes se dochoval gotický portál ve východní části ambitu olemovaný znaky císařské orlice a českého lva. Ze síně se vcházelo přímo do kostela.

Interiér kostela

Kostel byl založen jako monumentální stavba sloužící nejenom klášteru, ale byl přístupný i veřejnosti. Dojem, který vyvolává prostorný interiér, byl ještě umocněn stejnou výškou lodí – jedné hlavní a dvou vedlejších – a jednoduchou gotickou morfologií. Po svém dokončení byl (53,5 m dlouhý a 22,8 metrů široký) největším kostelem v Praze.

Jižní strana presbytáře v beuronském slohu , dole sedile Karla IV.

Severní strana presbytáře, - nahoře -sv. Benedikt se sestrou sv. Scholastikou, dole sv. benedikt kráčí do ráje spolu s anděly

Strop presbytáře se znaky zemí kde Karel IV.vládl

Osmiboké sloupy a vzadu Beuronská výzdoba

Kostel prošel několika úpravami. Největší nastala v 50. letech kvůli bombardování spojeneckými vojsky v únoru 1945. Podle projektu architekta Františka Marii Černého byla provedena rekonstrukce kostela, při níž pobořené západní věže nahradila betonová skořepinová křídla s pozlacenými hroty.

Východní část kostela je zdobena v Beuronském stylu. V roce 1880 byl klášter předán kongregaci německých benediktinů z Beuronu, kteří byli vyhnáni Bismarkem, jehož kulturní reformy byly namířeny proti katolickým řádům. Autorem jejích výtvarného stylu byl Petr Lenz (Desiderius), původně profesor na Norimberské škole výtvarných umění. Byl dobře obeznámen s raným středověkým uměním Řecka, Sýrie a Egypta, které propojil v nový velice dekorativní styl Kladl důraz na precizní kresbu a figurální proporce. V tomto stylu byl klášter z velké části vyzdoben v letech 1880 – 90. Tehdy byla také nahrazena převážná část barokního vybavení, oltáře apod. novým v novogotickém stylu. Dotklo se to i exteriéru. Cibulové hlavní věže dostaly střechy ve tvaru pyramid.

Z této grandiózní přeměny se ovšem zachovaly jen fragmenty, hlavně díky již zmiňovanému náletu v roce 1945.

V dnešní době lze Beuronský styl spatřit ve východní a jihovýchodní části kostela ( varhanní kruchta je asi nejlepším příkladem) a v císařské kapli.

Strop varhanní kruchty

Rajský dvůr po 1885

Rajský dvůr po bombardování 1945

Velice významný je také tzv. Emauzský cyklus. Jedná se o 85 (ne zcela dochovaných) unikátních gotických nástěnných maleb v ambitu z doby Karla IV. Vznikal v období 1360 až 1373. Jednotlivá „okna“ jsou rozdělena na dva pásy. Horní pás zobrazuje scénu z Nového zákona a spodní obvykle ze Starého zákona s podobným námětem.

Jižní křídlo

Jižní část, kde cyklus začíná, byla pravděpodobně malována Mikulášem Wurmserem. Ten pro Karla IV. maloval i votivní scény na Karlštejně. Na orientačním plánku jsou označeny číslicemi 1a – 7a.

1a. – malby nedochovány, klenba – hudoucí andělé

2. Adam a Eva – zbytky renesanční malby (asi 1588)

3. Nahoře – Poslední večeře páně, dole – poničeno proražením barokního portálu

4. Nahoře – Bůh Otec uvádí starce do ráje, dole – nalevo – Vyhnání Adama a Evy z ráje, uprostřed – Kristus vyvádí praotce z předpeklí, napravo – Kalvárie se třemi kříži

Bůh Otec , dole vyhnání z ráje

5. Nahoře – Madona stojící na hadu, dole nalevo – Judita s hlavou Holofernovou , napravo – David vítězí nad Goliášem

Madona stojící na hadu, Judita s hlavou a David a Goliáš

6. Nahoře – Žena sluncem oděná, dole nalevo – Trůnící korunovaná Sibyla, napravo – Císař Octavianus Augustus

Žena sluncem oděná, , Sibyla a Octavianus Augustus

7a. – Nahoře – Zvěstování, dole nalevo – Mojžíš před hořícím keřem, napravo – Gedeon před beránčím rounem.

Zvěstování, Mojžíš a Gedeon

Západní křídlo – Mistr Emauzského cyklu (jméno neznámé)

7b. Narození Krista

Narození Krista

8. Nahoře – Obřezání Krista, dole nalevo – Obřezání Abraháma, napravo – Zefora obřezává svého syna

Obřezání Krista

9. Nahoře – Klanění tří králů, dole nalevo – Bratři se klanějí Josefovi , napravo – Židé a Egypťané se klanějí faraónovi

Klanění

10. Obětování Krista v chrámě, dole nalevo – Obětování prvorozeného bohu, napravo – Samuel zasvěcen službě boží (silně poničeno)

11. Nahoře – Útěk do Egypta, dole – poničeno

Útěk do Egypta

12. Nahoře Křest Krista, dole zničeno

Křest Krista

13 a. Nahoře Pokušení Krista, dole zničeno barokním portálem

Severní křídlo – Mistr Emauzského cyklu

13b. Svatba v Káně, dole Elizeus naplňuje vdoviny džbány olejem (poničeno portálem).

14. Nahoře vlevo – Vzkříšení mládence z Naimu, dole vlevo Eliáš křísí syna vdovy ze Sarepty a vedle Elizeus křísí syna Sunamitky, Nahoře vpravo – Sbírání many, dole Zázrak chlebů (Miracle of the Loaves) a Nasycení pěti tisíc chlebem a rybami

Nahoře - Vzkříšení mládence z Naimu, dole - Eliáš křísí syna vdovy, vedle Elizeus křísí syna Sunamitky

Nahoře - Sbírání many, dole Nasycení zástupů chlebem a rybami

15.Nahoře vlevo – Kamenování Krista na vinici, dole vlevo – Jezabel přikazuje kamenování vinaře Nábota, vedle - Kristus ve vinném lisu, Nahoře vpravo – Kristus přichází na hostinu k Martě, dole Vdova ze Sarepty podává chléb Eliášovi, vedle Žena ze Sunamu podává chléb Elizeovi

Nahoře - Kamenování Krista a vedle Kristus přichází na hostinu k Martě

Kamenování Krista a Jezabel přikazuje kamenovat Nábota , Kristus ve vinném lisu

Kristus na hostině u Marty a dole vdova podává chléb Eliášovi a žena podává chléb Elizeovi

16. Nahoře vlevo – Setkání Krista se Smaritánkou u studny, dole nalevo Rebeka dává vodu služebníku Abraháma, vedle Vdova ze Sarepty podává Eliášovi vodu, nahoře vpravo – Hostina v domě Šimonově, dole Mojžíšova sestra Miriam uzdravena z malomocenství, Zpupný král Uziáš potrestán leprou.