Opevnění Prahy

Podle pořadu Pevnosti ČT

Nejdříve byla jen hradiště,nejvýznamnější byl Pražský hrad a Vyšehrad - obě hradiště se změnila na románské hrady. 2.čtvrtina 13. stol. vzniká opevnění Starého města. 1348 Karel zakládá Nové Město - opevnění 3,5 km bylo dokončeno během neuvěřitelných dvou let.
Husitské války - Vyšehrad vypleněn 1420, v závěru husitských válek  1434 - vojenský konflikt mezi SM a NM. Staré město bylo násilně obsazeno.

15 - 16 st. se budují další opevňovací stavby
1490 Reit buduje nové opevnění na severní straně PH,dělostřelecké bašty - nejvýznamnější  bateriové věže Daliborka, Mihulka a Bílá věž.
30. letá válka - budují se nové zemní bastiony- 1648 Švédové překonali na Pohořelci Strahovskou bránu a obsadili levobřežní část Prahy.
Ve Staroměstské mostecké věži byla včas spuštěna obraná mříž a SM se ubránilo.Průjezd byl také zatarasen provizorní dřevěnou barikádou. Švédové ji nedokázali zdolat, naopak si museli postavit cihlovou zeď na mostě  na svou vlastní ochranu.Boje pokračovaly až do 8. listopadu, kdy byl již dávnou sjednán Vestfálský mír, ale žádná ze strana o míru nevěděla.
Císař Ferdinand II( si po válce uvědomil význam Prahy pro udržení celého Českého království)  rozhodl o vybudování citadely na Vyšehradě.
Vyšehrad - 1650 byla Praha prohlášena pevností a za citadelu byl zvolen V. Hlavní funkce byla obrana , ale také stanoviště velitele, skladiště a zásoby. Citadela měla sloužit jako útočiště pro vojáky, pokud by se nepřítel zmocnil města. Použíta mohla být i pro potlačení odporu měšťanů a pro účely policie.
1622 - 18. st  skladiště prachu - rotunda sv. Martina. Nad vchodem je zazděna koule - pozůstatek po ostřelování Prusy za 7 leté války.
1650 císař Ferdinand II nechal změnit Prahu na bastionovou pevnost - trvalo to 84 let, stavba skončila  výstavbou brány na Pohořelci.
Vyšehrad byl přestavován do 1680 -  nedokončeno , protože zemřel stavitel.Vyšehrad opuštěn do poloviny 19. stol.
Celkové náklady (celé opevnění Prahy) přes 2 mil. zlatých  placeno ze zemských prostředků schvalovaných stavy a dále také prostředky z nápojové daně. Celkem bylo postaveno 14 km bastionů a opevnění kolem Prahy.31 bastionů kolem pražských měst, 6 bastionů na V a 2 polobastiony na vysunuté hradbě před V.
Bastiony dostávaly jména podle světců - v kasematech na V je bastion č. 33 - bastion  sv. Bernard (s originály soch KM).
Po obsazení Vyšehradu 1744 Prusy - Před odchodem ho chtěli Prusové  vyhodit do povětří  - do kasemat bylo nakuleno 133 sudů střelného prach a těsně před odchodem zapáleny doutnáky.3 stateční obyvatelé Podskalí doutnáky uhasili a V. zachránili.
Marie Terezie rozhodla 1749 o zrušení pevnostní funkce Prahy. Ale za pár let začala 7 letá válka s Pruskem
a 1757 muselo opevnění znovu čelit bombardování - Praha odolala a na zrušení pevnosti se zapomnělo.
1866 Braniboři opět v Čechách - opevnění zastaralé a P. prohlášena otevřeným městem - P. opustili vojáci i četníci a Prahu obsadilo bez boje Pruské vojsko (debakl u Hradce Králové) na dva měsíce. Uprchl i Smetana. Bál se popravy kvůli odboji proti Prusům.
1866 FJI zrušil pevnostní status Prahy a povolil boření hradeb. Magistrát , ale musel hradby od vojenského eráru draze odkupovat. Vlastní boření začalo 1874 . Trvalo do poč. 20. st. Jako poslední předal voj. erár Vyšehradskou citadelu v 1911.
1842 - poledne ohlašováno praporem z Klementina. 1891 - ještě výstřel z bastionu 19 na Klárově. Střílení přestalo když bastion odkoupil Kramář a pak do r 1926 se signál dával z Opyše. Pak rozhlas.